Novela zákoníku práce 2023: Co se mění pro zaměstnance?

Práce na dálku a home office

Práce z domova už není jen výsadou několika šťastlivců - od roku 2023 má konečně jasná pravidla, která chrání jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Pamatujete si dobu, kdy home office fungoval spíš na dobré slovo? Ty časy jsou naštěstí pryč.

Co je teď jinak? Především musíte mít všechno černé na bílém. Žádné ústní dohody, všechno podstatné patří na papír. Kde budete pracovat, kolik hodin strávíte na home office, jak budete komunikovat s kolegy - tohle všechno musí být jasně dané.

A co je super? Konečně dostanete zaplaceno i za ty účty navíc. Elektřina, internet, vlastní počítač - všechno, co používáte pro práci z domova, vám musí firma proplatit. Buď dostanete paušál, nebo předložíte účtenky.

Jasně, že i doma musíte pracovat bezpečně. Firma za vás pořád zodpovídá, ale nemůže vám jen tak vpadnout do obýváku na kontrolu. Vaše soukromí je svaté.

A víte, co je naprostá bomba? Máte oficiální právo vypnout pracovní mobil. Po práci už nemusíte odpovídat na služební e-maily nebo zprávy. Konečně můžete v klidu vypnout a užít si večer s rodinou.

Evidence práce zůstává, ale není to nic složitého. Zapisujete si odpracované hodiny podle dohodnutých pravidel. A kdyby se vám doma něco stalo při práci? Počítá se to jako pracovní úraz - jen musíte dokázat, že se to stalo během pracovní doby.

Když už vás home office nebaví nebo to nevyhovuje firmě, stačí dát výpověď s patnáctidenní lhůtou. Nemusíte vysvětlovat proč, prostě se dohodnete a hotovo. A když se vrátíte do kanceláře? Všechno běží dál jako předtím.

Sdílené pracovní místo mezi zaměstnanci

Sdílené pracovní místo je skvělý způsob, jak si práci přizpůsobit svému životu. Představte si, že se můžete s někým podělit o jednu pracovní pozici - třeba jako dvě mámy, které se střídají na pozici účetní, aby měly čas na rodinu.

Není to jen tak ledajaká dohoda mezi kolegy. Každý musí mít vlastní smlouvu a jasně dané podmínky. Je to jako když si s kamarádem půjčujete auto - taky potřebujete mít všechno černé na bílém, aby nevznikaly zbytečné problémy.

V roce 2023 se pravidla ještě více vyjasnila. Teď už přesně víte, kdo za co zodpovídá a jak si předávat práci. Žádné tohle jsem myslel, že uděláš ty nebo mně to nikdo neřekl. Musíte spolu komunikovat jako dobře namazaný stroj.

Co když někdo onemocní? Už žádné automatické zaskakování za nemocného kolegu. Všechno musí být předem domluvené. Je to jako v rodině - když nemůže jeden, neznamená to, že druhý automaticky přebírá všechny povinnosti.

Šéf musí vést přesnou evidenci, kdo kdy pracuje. Žádné zmatky v docházce nebo nejasnosti ohledně odpracovaných hodin. A co je super - všichni na sdíleném místě mají nárok na stejné výhody, jen podle velikosti úvazku.

Když už vás sdílené místo nebaví, můžete z něj vycouvat s 15denní výpovědní lhůtou. Vaše pracovní smlouva přitom zůstává v platnosti, takže o práci nepřijdete. Je to vlastně docela fér systém, který může pomoct sladit práci s osobním životem.

Dohody o pracích konaných mimo PP

Pracujete na dohodu? Pak zpozorněte - přicházejí zásadní změny! Od října 2023 se toho pro pracovníky na DPP a DPČ hodně mění. Konečně se dočkáme spravedlivějšího zacházení a lepších podmínek, které se více přibližují klasickému pracovnímu poměru.

Už žádné chaotické plánování směn na poslední chvíli. Váš šéf vám musí dát vědět aspoň tři dny dopředu, kdy máte přijít do práce. A co je ještě lepší? Budete mít nárok na dovolenou! Stačí odpracovat během roku určitý počet hodin a můžete si užít až 4 týdny zaslouženého odpočinku.

Konečně se dočkáme i příplatků za práci o víkendu. Soboty a neděle už nebudou za stejné peníze jako všední dny - dostanete navíc minimálně 10 % průměrného výdělku. A když vás šéf potřebuje na státní svátek? Buď dostanete náhradní volno, nebo tučný příplatek.

Pamatujete, jak jste dřív museli skákat, jak zaměstnavatel pískal? To se mění. Nově máte právo odmítnout směnu, pokud vám ji neoznámí včas. A představte si - nemůžou vám už zakázat práci pro jiného zaměstnavatele. Přivyděláváte si brigádou jinde? Teď je to oficiálně v pořádku.

Kdyby náhodou došlo na rozchod se zaměstnavatelem, i tady máte větší jistotu. Výpovědní doba je 15 dní a zaměstnavatel vás nemůže vyhodit jen tak bez důvodu. Vy naopak můžete odejít, kdy uznáte za vhodné.

Všechny tyto změny musí být zapracované i do starých dohod, a to nejpozději do konce roku 2023. Váš zaměstnavatel vás navíc musí informovat o možnosti přejít na plný úvazek, pokud se taková pozice uvolní. Konečně se blýská na lepší časy!

Doručování písemností elektronickou formou

Konečně se dočkáme zjednodušení! Od 1. října 2023 přichází revoluční změna v tom, jak si můžeme v práci posílat důležité dokumenty elektronicky. Jde o krok do 21. století, který nám všem ušetří spoustu papírování a běhání.

Oblast změny	Před novelou 2023	Po novele 2023
Práce na dálku	Neformální úprava	Písemná dohoda povinná
Doručování výpovědi	Pouze osobně nebo poštou	Možnost elektronického doručení
Sdílené pracovní místo	Neukotveno v zákoně	Právně definováno
Dohoda o provedení práce	Bez povinného rozvrhu	Povinný rozvrh směn
Přesčasy	150 hodin ročně	416 hodin ročně

Představte si, že už nemusíte čekat na doporučený dopis nebo osobně podepisovat každý dokument. Stačí jednoduchý souhlas s elektronickou komunikací a váš šéf vám může posílat dokumenty na váš e-mail. A kdyby se vám to přestalo líbit? Žádný problém - souhlas můžete kdykoliv zrušit, třeba jen rychlým mailem.

Největší úlevou je, že už nepotřebujete složitý elektronický podpis. Systém se spokojí s tím, že je jasné, kdo zprávu poslal. Máte tři dny na potvrzení, že jste dokument dostali - jinak se to nebere jako doručené. Jednoduché, že?

Co je opravdu průlomové? I tak závažné dokumenty jako výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru můžou nově přistát přímo ve vaší elektronické schránce. Samozřejmě, pokud s tím budete souhlasit.

Datová schránka je další možnost - pokud ji máte, zaměstnavatel vám do ní může posílat dokumenty. Jen vás o tom musí předem informovat, žádné překvapení se nekoná.

A co když potřebujete vy něco poslat svému zaměstnavateli? Platí podobná pravidla - použijete firemní e-mail nebo datovku. Dokument se považuje za doručený ve chvíli, kdy vám jeho přijetí potvrdí.

Tahle modernizace nám všem ušetří čas, peníze i nervy. Jen nezapomeňte na jednu věc - všechnu elektronickou komunikaci si pečlivě ukládejte. Nikdy nevíte, kdy se může hodit.

Nová pravidla pro dovolenou

Revoluční změny v čerpání dovolené od roku 2024 se dotknou každého z nás. Namísto počítání dnů si budeme zvykat na hodiny - konečně spravedlivější systém pro všechny. Představte si, že pracujete na plný úvazek - váš nárok bude 160 hodin ročně.

Přepočet je vlastně docela jednoduchý. Vezmete svoji týdenní pracovní dobu a vynásobíte ji čtyřmi týdny základní dovolené. Máte poloviční úvazek? Žádný problém, dostanete poměrnou část.

Aby vám vůbec vznikl nárok na dovolenou, musíte něco odpracovat. Konkrétně čtyřnásobek vaší týdenní pracovní doby. Pro běžného zaměstnance to znamená 160 hodin - prostě měsíc poctivé práce.

A co když onemocníte? Tady přichází příjemná změna. Prvních 100 zameškaných směn kvůli nemoci nebo karanténě vám dovolenou nekrátí. Teprve pak se začne krátit, a to po každých 21 dnech o jednu dvanáctinu.

Pro personalisty a mzdové účetní to znamená trochu více práce s přenastavením systémů. Všechno se bude evidovat v hodinách - plánování, čerpání, prostě celá administrativa kolem dovolené.

Měníte práci? I na to zákon myslí. U každého zaměstnavatele dostanete poměrnou část dovolené podle odpracované doby. Při odchodu vám musí dát potvrzení o vyčerpané dovolené.

Dovolenou byste měli vyčerpat v roce, kdy na ni vznikl nárok. Jen výjimečně, třeba když to neumožní provoz firmy, ji můžete převést do dalšího roku. Ale pozor - i pak ji musíte vyčerpat nejpozději do konce následujícího roku.

Změny ve výpočtu náhrady mzdy

Mzdové změny v roce 2023? Je toho víc, než si myslíte. Pojďme si to projít společně a bez zbytečných složitostí.

Největší novinkou je úplně nový způsob výpočtu náhrady mzdy při nemocence. Pamatujete, jak dřív některé odměny do výpočtu nešly? Teď je to jinak - počítá se prakticky se vším, co jste za poslední čtvrtletí dostali na výplatní pásce.

Co to znamená v praxi? Když se podíváte na svůj příjem za poslední tři měsíce, započítají se vám i mimořádné odměny nebo příplatky. To je fér, ne? Konečně náhrada mzdy lépe odpovídá tomu, co skutečně vyděláváte.

Změnily se i ty známé redukční hranice - teď se každý rok automaticky upravují podle průměrné mzdy v Česku. Pro představu: první hranice je 235,38 Kč na hodinu, druhá 352,98 Kč a třetí 705,96 Kč. Co je nad tím, to už se nepočítá.

Máte částečný úvazek? I na vás zákon myslí - náhrada se spravedlivě přepočítá podle vaší pracovní doby. Žádné znevýhodňování zkrácených úvazků!

Zajímavé je i nové pravidlo pro mimořádné situace. Když nemůžete do práce třeba kvůli přírodní katastrofě nebo jiné krizové situaci, dostanete aspoň 80 % svého průměrného výdělku. To je slušná pojistka, co říkáte?

A dovolená? I tady došlo ke změnám. Do výpočtu náhrady jdou všechny pravidelné složky mzdy včetně prémií. Jen ty jednorázové mimořádné odměny se nepočítají.

Pro firmy to znamená pořádně aktualizovat své mzdové systémy. Nikdo přece nechce platit pokuty nebo dodatečně doplácet zaměstnancům, že?

Povinné příplatky za práci o víkendu

Víkendovky už nejsou, co bývaly! Od roku 2023 se toho v téhle oblasti dost změnilo. Když vás šéf povolá na sobotu nebo neděli, musí vám to pořádně zaplatit - minimálně 10 % navíc k průměrnému výdělku za každou hodinu. A to je jen zákonné minimum, spousta firem nabízí víc.

Jasně, nikdo nechce trávit víkendy v práci, když ostatní odpočívají nebo jsou s rodinou. Zákon proto říká, že by to měla být spíš výjimka než pravidlo. Ale ruku na srdce - v některých oborech se tomu prostě nevyhnete. Vždyť kdo by obsluhoval v restauracích nebo pečoval o pacienty v nemocnicích?

Zajímavé je, že víkendový příplatek dostanete, i když makáte přesčas. V praxi to znamená, že když vás šéf zavolá v neděli na přesčas, shrábnete oba příplatky - jak víkendových 10 %, tak přesčasových 25 %. Není to špatné, co říkáte?

Všechno musí být černé na bílém - každá víkendová směna se zapisuje a na výplatnici musíte vidět přesně, kolik vám za ni náleží. Nejste si jistí výpočtem? Nebojte se zeptat, je to vaše právo.

Zvláštní ochrana platí pro mladé, těhotné nebo rodiče s malými dětmi. Nemůžete kvůli dětem o víkendu do práce? Měli byste mít možnost se domluvit na jiném řešení. Slaďování pracovního a osobního života není jen módní fráze - je to vaše právo podpořené zákonem.

A mimochodem, zaměstnavatelé by si měli dát pozor. Když vám nezaplatí, co vám patří, můžou mít pěkný průšvih s inspekcí práce. Takže si ty víkendové příplatky hlídejte!

Nové podmínky pro pracovní pohotovost

Významnou změnou, kterou přináší novela zákoníku práce v roce 2023, je úprava podmínek pracovní pohotovosti. Od 1. října 2023 dochází k zásadní modifikaci pravidel týkajících se pracovní pohotovosti, což má přímý dopad na zaměstnance i zaměstnavatele. Nově je stanoveno, že pracovní pohotovost může být se zaměstnancem dohodnuta pouze písemnou formou, přičemž ústní dohoda již není přípustná. Tato změna přináší větší právní jistotu pro obě strany pracovněprávního vztahu.

V rámci nové úpravy je také přesně definován maximální rozsah pracovní pohotovosti, který nesmí překročit 48 hodin v průběhu čtyř po sobě jdoucích týdnů. Ve výjimečných případech lze tento limit navýšit až na 60 hodin týdně, ovšem pouze za předpokladu, že s tím zaměstnanec výslovně souhlasí a jsou splněny další zákonné podmínky. Zaměstnavatel musí při plánování pracovní pohotovosti respektovat právo zaměstnance na odpočinek a dodržovat minimální doby odpočinku mezi směnami.

Důležitou součástí nové právní úpravy je také zpřesnění odměňování za pracovní pohotovost. Zaměstnanci náleží za dobu pracovní pohotovosti nejméně 10 % průměrného výdělku, pokud k výkonu práce během pohotovosti nedojde. V případě, že zaměstnanec během pracovní pohotovosti skutečně vykonává práci, má nárok na mzdu nebo plat za vykonanou práci a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku.

Novela také upravuje podmínky pro držení pracovní pohotovosti na pracovišti. Tato forma pohotovosti je nyní považována za pracovní dobu se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Zaměstnavatel musí při nařizování pracovní pohotovosti brát ohled na osobní a rodinný život zaměstnance a nemůže ji nařídit například těhotným ženám nebo zaměstnancům pečujícím o dítě mladší než jeden rok.

Významnou změnou je také povinnost zaměstnavatele vést přesnou evidenci pracovní pohotovosti. Musí být zaznamenán začátek a konec každé pracovní pohotovosti, stejně jako případný výkon práce během ní. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu nejméně 3 let a musí být k dispozici pro případnou kontrolu ze strany inspekce práce.

Nová úprava také stanovuje jasná pravidla pro kompenzaci času stráveného na pracovní pohotovosti. Pokud zaměstnanec během pracovní pohotovosti vykonával práci, tento čas se započítává do pracovní doby a musí být dodrženy všechny zákonné limity týkající se maximální délky směny a minimální doby odpočinku. Zaměstnavatel musí zajistit, aby po skončení výkonu práce v rámci pracovní pohotovosti měl zaměstnanec nárok na nepřetržitý odpočinek v délce nejméně 11 hodin.

Úprava výpovědní doby a odstupného

Významnou změnou, kterou přináší novela zákoníku práce v roce 2023, je úprava výpovědní doby a odstupného. Nově se zavádí možnost zkrácení výpovědní doby na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tato změna reflektuje potřebu větší flexibility v pracovněprávních vztazích a umožňuje oběma stranám rychlejší ukončení pracovního poměru, pokud je to v jejich vzájemném zájmu.

Standardní výpovědní doba zůstává zachována v délce dvou měsíců, ale nyní je možné ji po vzájemné dohodě zkrátit. Důležité je, že zkrácení výpovědní doby musí být vždy písemné a musí s ním souhlasit obě strany. Není možné, aby zaměstnavatel jednostranně zkrátil výpovědní dobu bez souhlasu zaměstnance, ani naopak. Tato změna přináší větší svobodu při ukončování pracovního poměru a může pomoci zejména v situacích, kdy zaměstnanec již má novou pracovní nabídku nebo když zaměstnavatel potřebuje rychleji snížit počet pracovníků.

V oblasti odstupného dochází k upřesnění podmínek jeho vyplácení. Zaměstnanec má nárok na odstupné i v případě zkrácené výpovědní doby, přičemž výše odstupného se nemění a nadále se odvíjí od délky trvání pracovního poměru. Při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku, podle délky trvání pracovního poměru.

Novela také řeší situace, kdy dochází k souběhu výpovědních důvodů. Pokud zaměstnavatel dává výpověď z více důvodů současně, má zaměstnanec nárok na odstupné podle toho důvodu, který zakládá právo na nejvyšší odstupné. Toto ustanovení chrání práva zaměstnanců a zajišťuje jim nejvýhodnější možné podmínky při ukončení pracovního poměru.

Důležitou součástí novely je také upřesnění výpočtu průměrného výdělku pro účely odstupného. Průměrný výdělek se nově počítá z období předcházejícího dni skončení pracovního poměru, nikoliv dni oznámení výpovědi. Tato změna zajišťuje spravedlivější výpočet odstupného a lépe reflektuje aktuální mzdovou situaci zaměstnance.

Zaměstnavatelé musí také věnovat zvýšenou pozornost administrativním náležitostem spojeným s výpovědí a odstupným. Veškeré dokumenty týkající se ukončení pracovního poměru a dohody o zkrácení výpovědní doby musí být vyhotoveny písemně a řádně doručeny druhé straně. Nedodržení písemné formy nebo chyby v doručování mohou způsobit neplatnost právního jednání.

Novela rovněž zpřesňuje pravidla pro případy, kdy zaměstnanec čerpá během výpovědní doby dovolenou nebo je v pracovní neschopnosti. Tyto situace nemají vliv na běh výpovědní doby, pokud se strany nedohodnou jinak. To přináší větší právní jistotu pro obě strany pracovněprávního vztahu.

Změny v zákoníku práce jsou jako nový vítr, který přináší svěžest do zaběhnutých kolejí pracovního života. Musíme je přijmout s otevřenou myslí a pochopit, že evoluce práva je nevyhnutelná pro lepší budoucnost zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Radmila Procházková

Změny v evidenci pracovní doby

Významnou změnou, která vstoupila v platnost v rámci novely zákoníku práce v roce 2023, je úprava způsobu evidence pracovní doby. Zaměstnavatelé nyní musí vést podrobnější záznamy o pracovní době svých zaměstnanců, včetně přesného začátku a konce směny, přestávek v práci a práce přesčas. Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele bez ohledu na velikost firmy či počet zaměstnanců.

Nová právní úprava klade důraz zejména na transparentnost a přesnost evidence. Zaměstnavatel je povinen evidovat nejen standardní pracovní dobu, ale také práci přesčas, noční práci, pracovní pohotovost a dobu odpočinku mezi směnami. Evidence musí být vedena tak, aby bylo možné zpětně prokázat dodržování zákonných limitů pracovní doby a odpočinku.

Významnou změnou je také povinnost zaměstnavatele uchovávat evidenci pracovní doby po dobu 3 let. Toto období bylo stanoveno s ohledem na promlčecí lhůtu pro pracovněprávní nároky. Zaměstnavatel musí být schopen na vyžádání kontrolních orgánů nebo v případě pracovněprávního sporu doložit přesné záznamy o odpracované době.

Novela přináší také zpřesnění v oblasti evidence práce na dálku a home office. Zaměstnavatelé musí evidovat pracovní dobu i u zaměstnanců pracujících z domova, přičemž způsob evidence musí být předem dohodnut a jasně stanoven. Toto opatření reaguje na rostoucí trend flexibilních pracovních uspořádání a má zajistit ochranu práv zaměstnanců i v těchto moderních formách práce.

Důležitou součástí změn je také povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o způsobu evidence pracovní doby. Zaměstnanec má právo na přístup k údajům o své odpracované době a může požádat o výpis z evidence. Toto právo podporuje transparentnost pracovněprávních vztahů a umožňuje zaměstnancům lépe kontrolovat dodržování svých práv.

Změny v evidenci pracovní doby přinášejí také nové požadavky na technické řešení evidence. Mnoho zaměstnavatelů muselo aktualizovat své systémy evidence nebo zavést nové elektronické nástroje. Elektronická evidence je považována za vhodný způsob vedení záznamů, musí však splňovat všechny zákonné požadavky na přesnost a úplnost údajů.

Nedodržování povinností souvisejících s evidencí pracovní doby může vést k významným sankcím ze strany inspektorátu práce. Pokuty za porušení těchto povinností mohou dosáhnout až 400 000 Kč. Proto je důležité, aby zaměstnavatelé věnovali této oblasti náležitou pozornost a zajistili řádné vedení evidence v souladu s novými požadavky.

Tyto změny mají přispět k lepší ochraně zaměstnanců, prevenci přetěžování pracovníků a zajištění spravedlivého odměňování za odpracovanou dobu. Zároveň poskytují kontrolním orgánům lepší nástroje pro ověření dodržování pracovněprávních předpisů.